Kázání 07.03.2008
Páteční kázání 7. 3. 2008 (29. safar 1429) šejch Emir Omič -
Mešita v Praze
Tvrdost srdcí
BismiLLÁHirrahmánirrahím,
chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (sAs) je Jeho služebník a posel. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po přímé a správné cestě.
Bratři a sestry v Islámu,
Dnes si budeme povídat o tvrdosti srdcí a co se s nimi děje, že se jich nic nedotkne a místo aby změkly, se naopak zatvrdí.
Připomeňme si vyroky Posla Alláhova (mír s ním) o ženě, která se dostala do Ráje díky tomu, že dala žíznivému psovi napít, či o jiné, která se dostala do Ohně pekelného díky tomu, že uvěznila kočku, nenakrmila ji, ani ji nenechala se najíst z toho, co našla na zemi. A jaký pak máme pocit, když slyšíme o lidech, kteří nemají co dát do úst a je s nimi nakládáno tím nejhorším způsobem, tam ve Svaté zemi? Otázkou je: Zda není nikdo na této zeměkouli, kdoby se postavil za palestinský lid, který je ponižován, není snad nikdo na zemi, kdo by zastavil zabíjení dětí a nevinných, není nikdo, kdo by chtěl do Ráje? Otázka patří hlavně těm, kteří mají tu moc zastavit zabíjení nevinných a jejich slovo je slyšeno. Posel Alláhův (mír s ním) řekl: „Všichni lidé vstoupí do Ráje kromě toho, který odmítne. Zeptali se: A kdo odmítne, Posle Alláhův? Řekl: Ten, kdo mě poslechl, vstoupil do Ráje, a ten, kdo mě odmítl následovat, je ten, který odmítl Ráj.“ A tímto způsobem Posel Alláhův (mír s ním) přikazoval zastávat se slabých a nastolit spravedlnost na zemi.
Dnešní národy takzvaně považují za svoje základní právo spravedlnost a rovnoprávnost. A z toho vyplývá: Kde je spravedlnost a právo utlačovaného palestinského lidu? Naším přáním, jako muslimů, je to, aby tato spravedlnost zahrnula veškeré lidstvo. A právě kvůli tomuto božskému cíli Alláh vyslal proroky a posly (mír s nimi), jak Sám řekl v súře 57: al-hadíd (Železo), ve verši 25: „A vyslali jsme již posly s důkazy jasnými a seslali jsme s nimi Písmo a váhu, aby lidé jednali poctivě.“ Proto byli poslové a proroci rozděleni v různých časech a obdobích, aby šířili spravedlnost mezi lidmi a odstranili nespravedlnost a křivdu nad slabými. A v jejich cestě jim nestál nikdo jiný než nespravedliví a ti, kteří křivdu páchají. Není snad lidstvu dostačující, co se píše v Alláhově Knize a v Bibli i Tóře, či už se srdce zatvrdila natolik, že zkameněla a stala se krutými? Či síla a moc zrušila morální lidské hodnoty? Či snad krutí zabijáci mají první i poslední slovo?
Použilo snad lidstvo veškeré legální prostředky k ochraně palestinského národa anebo už zmizely veškeré hodnoty a srdci lidí již nic nepohne ani je neobměkčí? Proč lidstvo samo sobě dovolí následovat kroky, které ho povedou do záhuby a mlčí nad činy krutých a tvrdých srdcí, ve srovnání s kterými se kámen stává lepším, měkčím a jemnějším, jak pravil Alláh v súře 2: al-baqara (Kráva), ve verši 74: „Vaše srdce se však od té doby zatvrdila a stala se jakoby kameny skal aneb ještě tvrdšími, neboť mezi skalami jsou takové, z nichž tryskají potoky, a jsou mezi nimi jiné, jež pukají a vytéká z nich voda, a další, jež převracejí se ze strachu před Alláhem. A není Alláhu lhostejné, co děláte!“ Běda lidem, kteří nečinně přihlížejí a mlčí nad nespravedlností a krutostí! Zbývá už jen, aby stromy a kameny začaly mluvit!
Připomeňme si spravedlnost, kterou přikázal Alláh. Pouze ukřivděný si je nejlépe vědom rozdílu mezi spravedlností a křivdou. Alláh poručil jednat spravedlivě nejen Poslu Alláhovu (mír s ním), ale i všem stvořením, a to v súře 16: an-nahl (Včely), ve verši 90: „Alláh zajisté přikazuje spravedlnost, dobré skutky i štědrost vůči příbuzným a zakazuje necudnost, zavrženíhodné skutky a vzdornost a varuje vás - snad toho pamětliví budete.“ Tudíž spravedlnost je jednou z hlavních islámských principů, která vede k rozkvětu lidstva a není správné, aby mocný upíral právo slabšímu či ho ponižoval.
Je na lidstvu, aby se naučilo z islámu, že se spravedlnost vztahuje na všechny a že nemá hranic. Spravedlnost překračuje hranici náboženství a víry, příbuzenských vztahů a zájmů a je třeba, aby člověk dal právo tomu, komu náleží, jak Alláh pravil v súře 5: al-máida (Prostřený stůl), ve verši 8: „Nechť nenávist k lidu nevěřících vás neuvede do hříchu tím, že budete nespravedliví. Buďte spravedliví - a to je blíže k bohabojnosti...“ Vždyť Alláh přikázal nastolit spravedlnost nad všemi stvořeními, jak Sám pravil v súře 4: an-nisá´ (Ženy), ve verši 58: „Alláh vám přikazuje, abyste vraceli svěřené majetky jejich vlastníkům, a když soudíte mezi lidmi, abyste soudili spravedlivě. Vždyť Alláh - a jak krásné je to, k čemu vás napomíná - vždyť Alláh Slyšící je i Jasnozřivý.“
Bratři a sestry, vězte, že Alláh dříve či později pomůže ukřivděným, jak Sám řekl v súře 14: Ibráhím (Abrahám), ve verši 42: „Nedomnívej se, že Alláhu je lhostejné, co nespravedliví konají; On pouze odklad jim dává do dne, kdy oči budou vytřeštěny.“ A Posel Alláhův (mír s ním) řekl: „Prosbu ukřivděného Alláh pozvedne nad mraky a budou ji otevřeny brány nebes a Pán řekne: Při mé vzácnosti a velikosti, tvého práva se ti dostane, i když později.“ (vypravuje at-Tirmidhí) Alláh v súře 65: at-taláq (Rozvod), ve verši 7 také řekl: „A Alláh po těžkostech přinese ulehčení.“ A vězte, bratři a sestry, že Alláh popsal věřící slovy v súře 26: aš-šu‘ará´ (Básníci), ve verši 227: „… kdo uvěřili a zbožné skutky konali a jména Alláhova hojně vzpomínali a jimž pomoci se dostalo poté, co jim ukřivděno bylo. A záhy se dozví ti, kdož křivdili, k jakému obratu osudu se obrátí!“