Páteční kázání 11. 4. 2008 (5. rabi‘ th-thání 1429)                                                                   šejch Ahmad al-Khadhmi  -   Mešita v Praze  
Přidržujte se pevně provazu Alláhova všichni a nerozdělujte se!

BismiLLÁHirrahmánirrahím,
chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (sAs) je Jeho služebník a posel. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po přímé a správné cestě.

Bratři a sestry v Islámu,
Alláh Nejvyšší v súře 49: al-hudžurát (Komnaty), ve verši 10 pravil: „Věřící jsou si přece bratry..“ Toto pravil Alláh ve své Knize a na zemi to učil Posel Alláhův (mír s ním) mezi svými společníky, když říkal, že není rozdílu mezi nimi v tom, z kterého kmene pocházejí či jakou barvu pleti mají. Alláh v súře 49: al-hudžurát (Komnaty), ve verši 13 přímo řekl: „Lidé, věru jsme vás stvořili z muže a ženy a učinili jsme z vás národy a kmeny, abyste se vzájemně poznali. Avšak nejvznešenější z vás před Alláhem je ten, kdo je nejbohabojnější - a Alláh je Vševědoucí a Dobře zpravený.“ Proto nejvznešenejší z nás je ten, který je nejblíže k Alláhovi, a nikoli syn toho či onoho.

Abú Džahl říkával: „Já jsem s rodu Machzúm a jsem pánem z Qurajšovců.“ Ale když se vzepřel a rouhal se při slovech: Není jiného boha kromě Alláha, Alláh ho stáhl po tváři do Ohně pekelného a jeho původ mu nebyl nic platný. Naopak černý otrok Bilál, citlivý člověk, když uvěřil v Alláha Jediného a uklonil se Alláhovi, stal se pánem z pánů. ‘Umar (nechť je Alláh s ním spokojen) říkával: „Abú Bakr je naším pánem a vyvedl z otroctví našeho pána.“ A tím myslel Bilála. V Sahíh al-Buchárí a Muslimovi Posel Alláhův (mír s ním) řekl při modlitbě úsvitu Bilálovi: „Bilále, povídej mi o nejlepším činu, který jsi udělal v islámu, jelikož jsem uslyšel klapot tvých sandálů v Ráji.“ Na to odpověděl: „Neudělal jsem nic tak velkého, kromě toho, že jsem se po každé očistě, ve dne nebo v  noci, pomodlil tolik, co mi Alláh přisoudil.“ A Salmán al-Fárisí pocházel z Persie, a když přijal islám, Posel Alláhův (mír s ním) o něm řekl: „Salmán je náš, z našeho domu.“ Věřící jsou si bratry, jejich pouto je větší než pouto pokrevních bratrů, jelikož je spojuje s Alláhem. Alláh říká: „Přidržujte se pevně provazu Alláhova všichni a nerozdělujte se!“ (súra 3: Áli ‘Imrán: Rod ‘Imránův, verš 103)

V sunnách se vypravuje, že kmeny al-Aus a al-Chazradž stály při Poslu Alláhovu (mír s ním) při šíření islámu v Medíně a staly se sbratřenými kmeny natolik, že toto jejich pouto vzbudilo závist židů. Jednou když členové obou kmenů seděli společně a hovořili, vešel k nim jeden z nejnenávistnějších židů a řekl: „Cožpak jste zapomněli na války před islámem?“ A poté začal připomínat události z válek, staré pomsty mezi nimi, které se odehrály ještě před jejich přijetím islámu. A pokračoval, dokud mezi nimi nevzplanul oheň. A tak zapomněli na své bratrství a jeden mladík z kmene al-Chazradž vytáhl meč a poté také vstal jeden z kmene al-Aus a oba kmeny vyšly proti sobě s meči s úmyslem se zabíjet. Když Posel Alláhův (mír s ním) uslyšel, co se děje, vyšel ze svého domu řka: „...Není jiného boha kromě Jeho, na kterého se spoléhám a On je Pánem mocného trůnu.“ Učenci vypravují, že Posel (mír s ním) vyšel ze svého domu bos tahaje za sebou své šaty až došel k nim, kde mezi oběma již boj začal. Postavil se mezi obě řady a řekl: „Lidé, nebyli jste snad v bludu a Alláh vás obdařil skrze mne správnou cestou? Nebyli jste snad v rozepři a Alláh vás skrze mne sjednotil? Nebojovali jste snad proti sobě a Alláh vás učinil skrze mne bratry?“ Odpověděli: „Ano, Posle Alláhův.“ Řekl: „Nejsem snad jeden z vás?“ Odpověděli: „Ano.“ Řekl: „Nedostal jsem zjevení a přitom jsem byl s vámi?“ Odpověděli: „Ano.“ Nakonec řekl: „A co je tedy toto?“ A tak položili své meče na zem a začali prosit Alláha o odpuštění a plakat a navzájem se objímat. Alláh poté zjevil verše 100-101, ze súry Áli ‘Imrán (Rod ‘Imránův): „Vy, kteří věříte! Budete-li poslouchat skupinu jednu z těch, jimž bylo dáno Písmo, obrátí vás poté, co jste již uvěřili, opět v nevěrectví. Jak byste se však mohli stát opět nevěřícími, když jsou vám přednášena znamení Alláhova a mezi vámi posel Jeho dlí? Ten, kdo pevně se Alláha přidržuje, ten veden je ke stezce přímé.“ ‘Umar ibn al-Chattáb plakával při prostraci doma a říkával: „Alláhu, učiň mne služebníkem pouze pro Tebe.“ A Sufján ath-Thaurí když recitoval předchozí verše, začal vždy plakat tolik, že se mu skoro žebra zkřížila. Lidé se ho ptali: „Co je ti?“ Odpověděl: „Bojím se, že zemřu jinak než muslim.“

Ibn al-Qajjim řekl: „Kdo vyrostl s nějakým zvykem, zestárnul s ním, a kdo žil kvůli něčemu, Alláh ho nechal na tom zemřít. A kdo zkrášlil své mládí a život s pokorou a bohabojností k Alláhovi, zůstal tak dokud se nesetkal s Alláhem.“ Alláh (subhánahu wa ta‘ála) v súře 3: Áli ‘Imrán, ve verši 103 pravil (ve významu): „Přidržujte se pevně provazu Alláhova všichni a nerozdělujte se! Pomněte dobrodiní Alláhovo k vám, když byli jste nepřáteli a On opět sblížil srdce vaše a stali jste se - díky milosti Jeho - bratry; a byli jste již na okraji propasti ohnivé a On vás před ní spasil. A takto vám Alláh objasňuje Svá znamení - snad budete správně vedeni.“

Alláhův provaz je islám, Posel Alláhův a Korán. Alláh poručil sjednotit se a zakázal rozcházet se. V sunnách je mnoho výroků o zákazu rozchodu a příkazu sjednocení. V Sahíh Muslim Posel Alláhův (mír s ním) pravil: „Alláh vám přeje tři věci, a nepřeje vám tři. Přeje vám, abyste Ho uctívali a nic k Němu nepřidružovali, a abyste se přidrželi Jeho provazu všichni a nerozcházeli se, a abyste radili tomu, jemuž Alláh svěřil zodpovědnost nad vámi. A nepřeje vám zbytečné řeči, dále mnoho otázek a mrhání penězi (majetkem).“

Bratři a sestry, muslimský národ ještě před příchodem Proroka (mír s ním) byl národem chudým, národem žijícím v bludu a temnotě. Každý kmen měl svou modlu, kterou uctíval. V jejich životě se rozmohlo loupení, krádež, cizoložství, lež, podvody a zrada. Bratr zabíjel bratra. Když přišel islám, přijalo ho mnoho z těchto lidí, kteří se stali pak bratry z moci Alláha a kteří se vzájemně ctili, pomáhali si a podporovali se. Alláh v súře 8: al-anfál (Kořist), ve verších 62-63 pravil (ve významu): „On, jenž tě podpořil vítěznou pomocí Svou i pomocí věřících a sjednotil srdce jejich. A i kdybys vydal vše, co je na zemi, nesjednotil bys srdce jejich, avšak Alláh je sjednotil, vždyť On Mocný je i Moudrý.“

Alláh řekl svému Poslu (mír s ním): „Kdybys rozdal vše to, co je na zemi, nesjednotil bys jejich srdce.“ To znamená, kdyby shromáždil veškeré zlato a stříbro na zemi a rozdal ho, nepovedlo by se mu sjednotit jejich srdce k vzájemné lásce a k bratrství, jelikož ke sjednocení srdcí dojde pouze skrze Alláhovo náboženství. V Sahíh al-Buchárí se vypravuje, že se jednoho dne shromáždili Prorokovi společníci, aby se poradili ohledně války. Mezi nimi byl Chálid ibn al-Walíd, Bilál bin Rabáh a Abú Dharr. Bilál promluvil a proti němu se obrátil Abú Dharr se slovy: „Ty synu černošky.“ Nato Bilál řekl: „Při Alláhu, postěžuji si u Posla Alláhova (mír s ním).“ A tak šel za Poslem Alláhovým (mír s ním) a pověděl mu, co se stalo. Když mu to řekl, Posel Alláhův (mír s ním) zrudl a nechal si zavolat Abú Dharra a řekl mu: „Ponížil jsi ho skrze jeho matku? Jsi člověk, ve kterém jsou pohanské zvyky.“ Abú Dharr řekl: „Posle Alláhův, i když už mi vlasy zešedivěly a zestárl jsem?“ Prorok (mír s ním) řekl: „Ano, jsi člověk, ve kterém jsou pohanské zvyky.“ Abú Dharr odešel a přitom řekl: „Už žádnou křivdu! Při Alláhu, že spravedlnost navrátím Bilovi.“ Položil pak svou hlavu na zem a řekl Bilálovi: „Nohu svou, Bilále, dej na hlavu mou, a při Alláhu, nezvednu svou hlavu, dokud mi na ni nešlápneš.“ A to je ta bratrská láska, která dokáže vymazat všechny chyby a provinění. Alláh o věřících v súře 5: al-máida (Prostřený stůl), ve verši 54 pravil: „...a kteří budou pokorní vůči věřícím a přísní vůči nevěřícím..“ A v súře 48: al-fath (Úspěch), ve verši 29 také pravil: „Muhammad je posel Alláhův; a ti, kdož jsou s ním, strašní jsou proti nevěřícím, však laskaví mezi sebou.“ Posel Alláhův (mír s ním) řekl: „Nevstoupíte do Ráje, dokud neuvěříte, a neuvěříte, dokud nebudete ve vzájemné lásce. Poradím vám něco, když to uděláte, budete se mít ve vzájemné lásce: Zdravte se pozdravem míru!“

Vypravuje se, že Posel Alláhův (mír s ním) řekl svým společníkům: „Nedokáže snad nikdo z vás být jako Abí Damdam?“ Abú Damdam byl jedním ze společníků. Byl tak chudý, že nevlastnil ani hrst datlí. Posel Alláhův (mír s ním) jednou vyzval lidi, aby dali almužnu. A tak Abí Damdam hledal doma peníze, ale nic nenašel. Poté vstal a pomodlil se dvě rak‘y v noci a pravil: „Můj Pane! Alláhu! Vlastníci peněz dali almužnu ze svých peněz, a vlastníci koní připravili své koně, a vlastníci velbloudů připravili své velbloudy. Alláhu, já nemám žádné peníze, ani velbloudy a ani koně. Alláhu, dávám tímto almužnu a přijmi ji: Alláhu, každý, kdo mi ukřivdil, či mě slovně napadl a urazil či mne pomluvil za mými zády z muslimů, nechť jsou z Tvého svolení ve zdraví a spokojenosti a odpuštění.“ A tak Alláh přijal jeho almužnu. (Abu Dáwúd) V súře 5: al-máida (Prostřený stůl), ve verši 27 Alláh pravil: „Alláh přijímá oběť jen od bohabojných.“

Copyright ©  Mahdi