Pouť je jedním z „pěti pilířů“ islámu. (Ostatními pilíři jsou: vyznání víry, pět denních modliteb, pravidelná almužna a půst v měsíci ramadánu.) Hlavní obřady poutě se konají od 8. do 13. dne islámského lunárního měsíce Dzúl-hidždža. Vykonat pouť alespoň jednou za život je povinností pro každého muslima a muslimku, kterým finanční a zdravotní situace dovolí tuto cestu vykonat. Pouť je formou uctívání a zapojuje celou lidskou bytost: tělo, mysl a duši.

Součástí poutě jsou:
Vstoupení do stavu sebekontroly („ihrámu“), ve kterém muslimové nesmějí nijak ublížit žádným živým tvorům, ani hmyzu a rostlinám, a nesmějí ani zvýšit hlas v rozčilení. Muži ve stavu ihrámu nosí speciální oděv ze dvou kusů nešité bílé látky. Toto oblečení symbolizuje rovnost všech lidí před Bohem. Pro ženy konající pouť není předepsán žádný speciální oděv.

Obcházení Káby, kamenné budovy, kterou původně postavil prorok Abrahám a jeho syn Ismael. Kába je podle muslimů první svatyní na Zemi zasvěcenou uctívání Jediného Boha. Je to symbol jednoty muslimů, protože všechny jejich modlitby jsou směřovány právě ke Kábě, kolem které je nyní postavena hlavní mešita v Mekce.

Pospíchání mezi dvěma pahorky Safá a Marwa nedaleko Káby, které připomíná, jak Abrahamova manželka Hadžar hledala vodu pro svého syna Ismaela, když bloudili pouští vyhnáni od svého kmene.

„Den Arafatu“ v 9. den měsíce Dzúl-hidždža (letos vyjde na ). Arafat je planina asi 25 km východně od Mekky. V tento den nastává vrchol poutních obřadů – miliony poutníků se shromáždí na této planině a prosí Boha za odpuštění hříchů.

Kamenování tří sloupů, kterým se připomíná ďáblovo svádění proroka Abrahama. Kamenování vyjadřuje poutníkovo odhodlání zříci se zlých skutků.
Ostříhání (nebo zkrácení) vlasů na znamení skončení poutě.
Oběť zvířete na podporu chudých a k připomenutí Abrahamovy oddanosti Bohu, když byl ochoten obětovat svého prvorozeného syna Ismaela na Boží příkaz. Maso ze zvířete je rozdáno potřebným lidem, přátelům a příbuzným.

Když se poutní obřady chýlí ke konci, muslimové po celém světě se shromáždí ke společné modlitbě v první den svátku Íd ul Adhá.


Svátek oběti (Íd al-Adhá)
Třídenní Svátek oběti (Íd al-Adhá), muslimové každoročně slaví v době, kdy vrcholí pouť do Mekky. Spolu se Svátkem přerušení půstu, který se slaví po skončení postního měsíce ramadánu, je jedním ze dvou islámských svátků.

Islámský Svátek oběti je připomenutím bohabojného skutku proroka Abrahama, který uposlechl Božího příkazu a byl ochoten obětovat svého prvorozeného syna Ismaela, který byl v té době jeho jediné dítě. Bůh Abrahamovu odevzdanost přijal a namísto Ismaela poslal k oběti berana. V upomínku na tuto událost muslimové po celém světě v tento den mohou obětovat zvíře (většinou ovci) a alespoň 2/3 masa potom rozdávají potřebným lidem, přátelům a příbuzným. Věřící se v první den svátku scházejí na společnou bohoslužbu, navzájem si přejí „požehnaný svátek“ (Íd mubárak), rodiče dávají dětem dárky a vzájemně se navštěvují.

Tento svátek, někdy nazývaný také Velký svátek, oslavují i muslimové v Čechách. V Pražské i Brněnské mešitě se v první den svátku muslimové žijící u nás brzy po východu slunce shromáždí ke společné modlitbě a vyslechnou promluvu imáma. Druhý den zde většinou probíhá kulturní a společenský program, spojený se společným obědem, soutěžemi pro děti apod.